Životní poslání aneb proč tu jsme?

13. března 2015 v 11:38 | Ronny |  Téma týdne
Hoj, ahoj!
Po delší době jsem zase zpátky. A vyjímečně i s nápadem na nový článek. Trochu jsem se nudila ve škole, a tak jsem se rozhodla podívat se na blog a co nevidím? Téma týdne "Životní poslání". Napadlo mě, že bych vám mohla napsat pár příhod a (nesmyslných) myšlenek na toto téma.


Poslední dobou jsem nad touto věcí trochu přemýšlela. Každý má jiné cíle a jiné sny. Někomu stačí "pouze" být milován. Někdo má větší ambice a přeje si být světoznámou celebritou. Hercem, zpěvákem nebo třeba režisérem, klidně i scénaristou. Ale to trochu odbočuju. Někteří lidi můžou mít nějaké zvláštní schopnosti, pocity nebo tomu prostě říkají intuice. Hodně lidí si myslí, že takové "schopnosti" mají z nějakého důvodu. Nejčastěji, aby pomáhali lidem, kteří to potřebují. Bohužel toho mohou i zneužít.
Já na takové věci věřím jen částečně. Sama mám někdy dojem, že patřím mezi ty "vyjímečné lidi". Ale vážně jen někdy. A jaká že je moje schopnost? Trochu převídám budoucnost. Znáte ten pocit, když vidíte něco, co si myslíte, že už jste někde viděli? To se mi stává často, ale není to nic, proč bych si myslela, že něco zvláštního umím. Moje nejlepší kamarádka střídá kluky jako ponožky. Nedělám si srandu. Její nejdelší vztah trval asi 14 dní. Od té doby s ní nikdo nevydržel déle než 7 dní. Když mi říkala o tom prvním, tak jsem hned věděla, že je to blbec (nechci být sprostá, sedí k němu mnohem horší slovo). Prostě jsem měla takový divný pocit. Věděla jsem, že jim to dlouho nevydrží. Ano, sice to byl její rekord, ale 14 dní není moc. No a pak se rozešli. Častokrát mi připadala bezcitná. Ale po tom co se rozešli jsem poprvé viděla, že má i nějaké jiné city než jen nenávist a opovržení. O dva týdny později přišla s tím, že asi něco bude mít s nějakým klukem od ní ze školy. Zase jsem měla divný pocit, i když už ne tak silný. Nakonec z toho nic nebylo. Samozřejmě jsem jí říkala o těch "pocitech". Neměla radost z toho, že jí dokážu dopředu říćt, jak to skončí. No a o další dva týdny měla dalšího kluka. Když jsem ho poprvé viděla, už od pohledu jsem ho neměla ráda. Zase se rozešli. Tenhle týden mi říkala o dalším. Zrovna jsme seděly v autobuse. A mě se začal svírat žaludek, tak jsem jí řekla: ,,Musím ti něco říct, ale nebude se ti to líbit." A ona na to: ,,Proboha, co jsi provedla?" A já na ni: ,,Mám z něj špatnej pocit." Ona: ,,Už zase? To snad není možný! Příště mě na ten tvůj pocit víc připrav." Ale to hodně odbočuju.
Někdy mi to připadá jako by to nebyl jen pocit. Jako by to bylo prokletí. Někdy se to ale hodí. Třeba můj pud sebezáchovy, díky němuž jsem ještě nikdy neměla vážný úraz. Nikdy se mi nestalo nic z neuváženosti. A jsem za to ráda. Když totiž můj radar nebezpečí začne houkat na poplach, tak ho poslechu. Jo, moc srandy si s tím moc neužiju, když nedělám nic nebezpčeného, ale alespoň se mi nic nestane.
Páni, to už jsem toho napsala tolik?! Asi už bych měla končit. Do komentářů mi můžete napsat, jestli máte taky nějakou "schopnost". Ráda si rozšířím obzory. Kdybyste si chtěli pokecat tak mi napište na mail: rony-denicek@seznam.cz. Veškeré dotazy směřujte taky na mail. Tak já se poroučím!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Limeo Limeo | E-mail | Web | 13. března 2015 v 11:50 | Reagovat

Správný rebel surfuje na internetu (konkrétně na blogu :D) jen ve škole! :-D :-D.
Hm... Zajímavá úvaha, já bych také někdy měla napsat článek na téma týdne, občas se z toho může stát docela zajímavý a plnohodnotný článek ;-).
Máš skvělý blog, budu sem muset chodit častěji :-D.

2 Rony Rony | 13. března 2015 v 11:59 | Reagovat

[1]: no jo, jsem rebel! :D
a děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama